F2B PCLS -Progresiv Control Line System.

Tento šílený název, odvozený od názvu pákového převodu, jsem kdysi v roce 1989 použil pro svůj nový akrobatický F2B speciál. Model to byl opravdu revoluční. Jak konstrukcí, tak použitým profilem,provedením ovládací mechaniky i letovým projevem.
Chtěl jsem být „opravdovým“ konstruktérem, proto jsem zvolil voštinové jádro křídla ,potažené 1,5mm balsou ve speciálním přípravku.
Potahy byli před lepením na voštinu vákuově přelaminovány skelnou tkaninou (30g/m2), na vyleštěné okenní tabuli. Povrch byl opravdu jako sklo.
Profil jsem dlouho vybíral a studoval moudra , které pánové Hoření, Musil a Lněnička vepsali do svých knih.
S Jardou Lněničkou ( v té době klubový kolega) jsme celý případ rozebrali. I když mi to rozmlouval , použil jsem laminární profil Wortman FX 71-L -150, s 20% klapkou.
Pozn. tento profil se později stal základem pro nový typ profilů , používaných v současnosti v kategorii F2B. Jejich duchovním otcem a propagátorem je Ing. Igor Burger z Bratislavy.
Další netradiční součásti modelu , bylo ovládaní klapek a výškového kormidla s logaritmickým průběhem výchylek.
K tomu účelu , jsem po vzoru svých předchůdců a velkých vzorů (Ivan Čáni, Jano Škrabálek) vyvinul svoji verzi kulisového mechanizmu ovládaní vztlakových klapek, vřazeného mezi hlavní ovládací T páku a páku výškového kormidla. Mechanizmus umožňoval nastavit proměnlivý průběh úhlové výchylky vztlakových klapek ,vzhledem k výchylce výškového kormidla. Odladění systému byl opravdu zážitek,hotový cirkus.
Model jsem z přepravních důvodů navrhl plně rozebírací. Kromě speciálního uchycení křídla k trupu, jsem vyřešil šroubovací spojku VOP, dělené na dvě poloviny a demontovatelné závěsy všech kormidel. Výhodou takového řešení byla možnost „ladění“ letových vlastností modelu výměnou jednotlivých dílů za jiné , s jinými rozměry ,profily …
Povrchovou úpravu modelu jsem provedl nástřikem kvalitních dvousložkových polyuretanových barev značky Colorlak, které jsem obdržel darem od kamarádů z Leteckých opraven v Trenčíně.
Očekával jsem špičkové letové vlastnosti, tak jsem chtěl i kvalitní pohon. Protože jsem byl od roku 1985 zaveden na „těžítka“ tj. motory MVVS 6,5 ccm, požádal jsem majitele firmy ( Míšu Obrovského) o úpravu výbrusu a zvýšení zdvihového objemu. Povedlo se a model dostal do čumáku „převrtanou “ MVVS 7,5 GRRT s dřevěnou vrtulí(vlastní výroby) 320/120 a klasickým MVVS Magic Mufler tlumičem.
Od samého počátku jsem si užíval opravdu jiný ,lepší letový projev modelu. Tvrdý trénink a z mého pohledu vynikající letový projev modelu , byl základ mé kvalifikace do reprezentačního týmu ČSFR v r.1991.
Příjemné vzpomínky mám i na silně obsazenou (47 soutěžících ) mezinárodní soutěž v Budapešti (1990) kde jsem skončil na 7. místě. Pro mě to byl první mezinárodní úspěch. O model projevili zájem takoví piloti jako Geza Egerváry , Klaus Maikis , nebo Heng de Jong .
De Jong mě požádal o výkres, což byla pro mě vysoká pocta. Na oplátku mi věnoval balík (cca 60ks) výkresů akrobatů z celého světa. Potěšilo mě to.

Jenže nic netrvá věčně. Na podzim 1991 roku jsem model předváděl na Celoarmádní soutěži leteckých modelářů v Jaroměři.
Jen přízní osudu jsem unikl kriminálu , za skoro povedené neúmyslné ublížení na zdraví s následkem smrti.
Kromě modelářů se po letišti pohybovali i dámy ,které měli na starost logistické zabezpečení akce(obědy …).
Pozn.dnes již vím, že lidem do hlavy nenahlédneš a nikomu nelze věřit (bez následné kontroly) i když vše, co mu sdělíš potvrdí a tváří se ,že pochopil.
Dotyčná paní na moje upozornění , ať nevstupuje na asfaltovou plochu před hangárem zareagovala : „Jo ,jo jasně“ a začala asfalt obcházet v přiměřené vzdálenosti .
Spokojen s výsledkem komunikace jsem spustil motor , zkontroloval karabinky a prošel lanka.Otočil jsem se zády k paní( byla v doprovodu dalších dvou pánů, kteří ji však z mě neznámých příčin v kritickou chvíli opustili) a dal pomocníkovi pokyn k vypuštění modelu. Model vzlétl , vystoupal cca 1,5 m a najednou bylo děsivé ticho…
Letadlo neprolítlo ani jeden kruh a rukojeť mi vylítla z ruky. Na zemi,obtočená zbytky modelu nehybně ležela dáma v bílém.
Byl to moc ošklivý okamih v mém životě. Nikdy před, ani poté se mi tak netřásli kolena a nehonili šílené myšlenky v hlavě.
Okamžik , kdy se oživovaná (kamarádi okamžitě reagovali) probrala a nechápala co se děje, byl zase pro změnu jeden z nejsvětlejších momentů v mém životě (aby adrenalin moc rychle nevyprchal, při čekáni na sanitku , se asi 20m od nás, do země „zapíchl“ R/C větroň s ječící 2,5 ve špici).
Co se stalo? V podstatě nic neobvyklého, pouze paní nedodržela co slíbila a já jsem opakovaně nezkontroloval volnost prostoru k provedení letu. Nevím jak dotyčná paní , ale já jsi to moc dobře zapamatoval a dle toho se při lítání i chovám.
Pro upřesnění dodám, že dáma měla model omotaný vnitřním křídlem kolem krku ,jako šálu v zimě.Naštěstí ji model povalil na zem, tím došlo k zastavení motoru a řeznický masakr od vrtule se nekonal.
Měla trochu pohmožděný krk, lehký otřes mozku, roztržené ucho, přišla o brýle a náušnici. Když jsem s ni mluvil po návratu z nemocnice a ptal se, proč to udělala, odhalila mi své myšlenkové pochody: „Viděla jsem , že model s nastartovaným motorem směřuje na opačnou stranu , než jsem potřebovala jít , tak jsem šla…Jenom nechápu ,proč mě ten model udeřil do zad , to ho neumíte řídit, nebo co ?“
Jasně , až na jednu maličkost. Paní věděla ,že na letišti lítají volné a R/C modely. Ty obvykle po startu odlítli někam pryč. Můj upoutanec tam byl jako jediný na lankách …a létal kol dokola.

Pozn. z výše uvedeného je zřejmé ,jak nebezpečná může být náhlá, neuvážená změna v myšlení člověka a nedodržení základních pravidel bezpečnosti všemi účastníky letového provozu.

Závěr? Paní se vyléčila a já mohl začít stavět nový model. Největší bubák pro mě byl čas, protože mě zbývala pouze jedna zima na stavbu a jedno jaro na zalítnutí nového modelu (sakra málo času).
Proč? Končilo září 1991 roku,můj nejlepší model byl na kusy a v létě 1992 jsem měl poprvé startovat na MS ,které se lítalo v Hradci Králové. Nestíhal jsem . Na doporučení kolegů jsem nakonec oprášil staré modely a výsledek z MS tomu i odpovídal (31.místo z 90 soutěžících ). Když opadl psychický tlak a stres po neúspěšném MS, pustil jsem se do stavby mírně upraveného PCLS.

Opustil jsem pracnou konstrukci voštinového jádra a křídlo postavil klasickým, sendvičovým způsobem(PS vylehčené jádro, potažené 1,2mm tlustou balsou) . Povrchová úprava taky klasika, tj.papír,lak a barva.
Model jsem zalítal a nastali problémy s motorem,jak jinak ,že? Po výměně výbrusu se vše vrátilo do normálu. Přesto to nebylo ono. Nechtěl lítat malé, utažené obraty nepřesahující 45st a trhaně lítal i obyčejné kulaté přemety.
Pozn. z odstupem času toto chování přisuzuji zmenšenému poloměru náběžné hrany křídla, ve srovnání s křídlem prvního modelu. .
Jednou jsem o těchto nevalných letových vlastnostech debatoval s mým kamarádem Oldou Krumpochem.Domluvili jsme se, že se přijde podívat na model za letu. Přišel jednou a pak začal chodit i častěji.
Postupně jsme spolu odladili letový projev a modelu „povolili“ větší rozměry obratů. Perfektně lítal hrany a přímé linie, ale na kulaté jsem musel vždy precizně používat celou ruku, jinak z nich byli „mnoho úhelníky“. Nectností modelu byla neochota odchýlit se od špatně nasazené traektorie po prolítnutí hrany. Korekce téměř nemožná. Bylo nutné se trefit, nebo odletět křivě. Nic mezi tím.
Prostě to chtělo trénink a naučit se lítat velké ,přesné a čisté obraty.Ztrácel jsem trochu v hodnocení za přehnanou velikost, ale byla to daň, za použití laminárního profilu v akrobatickém režimu letu.
Výsledkem našeho společného snažení bylo 1. místo na Mistrovství ČR v roce 1994 a přesně za týden 2. místo na mezinárodní soutěži v Sebnitz.

Bohužel, životnost motorů MVVS není omezená a může být pro model i osudnou. V pátek večer , před zahájením MČR 1995, organizátoři nepovolili tréninkové lety na stadionu hradeckého Modelklubu.
Odjel jsem proto na vojenské letiště v Hradci Králové a na stojánce jsem si kolem půl osmé večer dal start. Vše bylo jako namalované , až do okamžiku ukončení třetího lístku ,ve čtyřlístku sestavy. Model na zádech ve výšce cca 13 -14 m a motor ticho…
Můj rozhodovací proces „přistát na záda a poškodit dva listy , odladěné třílisté uhlíkové vrtule o beton, nebo model otočit půl přemetem do normální letové polohy“ byl příliš dlouhý.
Ano otočil jsem ho , akorát mě pro vybrání chyběla výška podvozku. Po ohledání zbytků jsem z nádrže vytáhl cca 15cm paliva.
Pozn.motor měl za sebou 2 sezony a cca 600 startů,což je celkem asi 65 hodin provozu.Nový výbrus to pak jistil další dvě sezony .
Utržený podvozek , díry v křídle od bačkor , poškozené listy vrtule a půl deváté večer, nutně vedli ke „ krizovému plánu“. Kvalifikaci na nadcházející MS 96 , jsem zase odlítal se starými, náhradními modely.
Letět brzy ráno hned napoprvé ,bez zkušebního startu s modelem ,který jsem tři roky nepilotoval a ještě chtít dobrý výsledek , byl opravdu adrenalin. Ale povedlo se.

Historie PCLS končí na jaře 1996.Trénoval jsem před hangárem na Pardubickém letišti. V průběhu letu na zádech se model „jakoby naplocho přisál k ploše“, pak jsem tři měsíce před odjezdem na ME, jenom posbíral třísky z betonu.

Neveselá situace, byla na poslední chvíli zachráněná chřipkou a následně měsícem domácího léčení.
Tento čas jsem kromě léčení, využil ke konstrukci a započetí stavby nového soutěžního stroje. Dokončil a zalítnul jsem ho na poslední chvíli, týden před odjezdem na MS ve Španělsku.
Byl to těžkej model .Dokonce,jak jsem následně zjistil, byl to nejtěžší model šampionátu (2130g),proto mi tahali za lanka maximálně povolenou silou tj.350N.
Sedl mi však do ruky, vsadil jsem na něj a ve španělském Valadolidu , jsem ho použil jako hlavní model. Udělal jsem dobře , ale o tom až někdy jindy.

Ing.Peter Kapuscinský VEKAmodel (20.3.2009)

Technické data modelu :

rozpětí : 1500mm
délka : 1100mm
hmotnost : 1650g
plocha křídla:46,5dm2
motor: MVVS GRRT 6,5ccm na prototypu a MVVS GRRT 7,5 v druhém a třetím postaveném kusu.
vrtule : 320/120 na prototypu, třílistá uhlíková 300/110 na druhém a třetím postaveném kusu. p
lanka: pětipramenné, pr.0,4mm ,délka 19m
ovládané: výškové kormidlo a vztlakové klapky