Hledání

Lepidla v modelářské praxi


Kanagom lepí polystyrén bez leptání…


…takové zvláštní info , sděluje Vaclav David v březnovém čísle časopisu RCrevue.

To je on , starý dobrý Kanagom

…aby se starý dobrý „Kanagom“ v důchodovém věku u mě necítil osamělý, pořídil jsem mu několik dalších kamarádů

Co noví , zde společně vyfocení lepíci kamarádí umí lepit?

…vezmu to zleva :
- lepidlo ve spreji na slepování bloků EPS ,když potřebuji řezat odporovou pilou přes spoj
- dvousložkový 5min epoxy od RGsystem, pro rychlé a méně namáhané spoje ,který kvůli manipulaci a dávkování přelévám do technologických lahviček, zbylých po od Devconu
- disperze Patex pro lepení dřevěných dílců navzájem
- polyuretanové lepidlo Soudal 66A pro lepení dřevěných dílů a papírových potahů na jádra z EPS
- epoxidová laminační pryskyřice L 285 +tužidlo pro laminaci a lepení laminovaných dílů, kterou lze technologicky upravovat tixotropními a jinýmy zahuštovadly (aerosil, mikrobalony, sekaná bavlna, sekané sklo, mletý uhlíkový prach…

ve spodní řadě ležící:

-v injekčních stříkačkách je „kovový epoxid“ (lepení lekých kovů- výfuky, nebo rychlé opravy forem)
-v černých stříkačkách je dvousložkové epoxidové lepidlo na plasty od Plastic Welding System , vhodné pro lepení některých dílů do laminátových skořepin
- kyanoakrylátové lepidla „Bolt“ různé hustoty , vhodné pro všehno co chytnou a nenarušujií

uprostřed ležící :

- originální funkční Kanagom.

Kanagom používam pouze na sešívání poškozených papírových potahů. Jelikož stárne, tak jej před použitím musím vždy patřičně rozředit acetonem, pak můžu „sešívat“.

Praktické ověření vlastností nového Kanagomu.

Informace o jiných vlastnostech nového Kanagomu mi vrtala v hlavě…neodolal jsem a koupil za 19kč jednu tubu k vyzkoušení.
Kromě toho zda lepí a bude sešívat potahy (vyzkouším a dám vědět) mě zajímalo,jak to je s tím neleptáním polystyrénu.

Pro ověření tohoto tvrzení jsem použil destičku fasádního expandovaného polystyrénu a menší kousky expandovaného (malé kuličky) a extrudovaného podlahového polystyrénu.
Na materiálové vzorky jsem nanesl poměrně tlustou vrstvu lepidla (0,5mm) a pozoroval probíhající reakce.

Bílý fasádní polystyrén zasyčel a lepidlo se místně vnořilo do polystyrénu cca 1mm hluboko. Pak vytvořilo na povrchu pevnou souvislou vrstvu a je klid.
Oba typy podlahového polystyrénu zůstali vůči lepidlu netečné, beze změn. Na přebroušeném povrchu lepidlo vytvořilo pouze souvislou vrstvu , to je vše.

Současně jsem udělal několik vzorků lepených spojů.
Pevnost jsem vyzkoušel po 24h. Po vynaložení většího úsilí, spoje povolili. Lepidlo zůstalo na povrchu jednoho z lepených dílů a na něm mikrovrstva materiálu z protikusu..

Potvrdila se vyší pevnost lepidla ve spoji, ve srovnání s pevností samotného lepeného materálu.
Objemová změna lepidla v průběhu schnutí je značná. Sesychající kontrolní proužky lepidla na desce fasádního polystyrénu ji značně zdeformovali.

Proto si myslím,že i nový Kanagom si schopnost „sešívat papírový potah“, zachová…,áále jsem to ještě nevyzkoušel.

Do jaké míry se změnila receptura výroby lepidla nevím,(voní jako ten původní,co byl funkční).Na novém obalu je mj.napsáno,že jde o roztok nitrocelulozy ve směsi org. rozpouštědel ES 200-662-2…. na starém typu Kanagomu táto informace není ..

Zjištění rozdílu v použitých rozpouštědlech a vhodnost pro výrobu napínacího laku bude předmětem dalšího zkoumání…

Pozn.zkouška naředění lepidla acetonem proběhla bez problémů ,ale již začalo leptat i extruďák

Příprava laminačních směsí – míchací centrum.


Pro míchaní epoxidu v (průmyslové i amatérské výrobě) je vhodné vyčlenit oddělenou část pracoviště (viz foto).

Větší, než 100g dávky pryskyřice je vhodné míchat strojně ( el. vrtačka s míchacím nástavcem ,regulací otáček a ochranou proti upatlání epoxidem např. latexová rukavice). Pryskyřici a tužidlo je nutno odvažovat na přesných váhach (zabalených do igelitu),bez možnosti přestavení hmotnostných jednotek z gramů na oz a opačně (případně tuto funkci zablokovat)!!

K míchání směsi je vhodné používat hladké kelímky vyrobené z PP , nebo PE.

Hhmotnostní dávkovaní vyžaduje zručnost při odlévaní pryskyřice a tužidla do kelímku,postaveném na vynulované váze.
Je nuto dodržet míchací poměr v toleranci cca 2hmotnostních dílů. Z toho důvodu se používají manipulační nádoby o objemu 2-4l, nebo je lepidlo „čepováno“ přes otočné ventily , umístěné na dně provozních zásobníků.

Pozn. některé firmy používají jednoduché dávkovačky, využívající dvou zubových čerpadel.Ozubená kola na společné hřídeli mají stejný průměr a počet zubů,dávkovací poměr je upraven jejich šířkou.

V modelářské výrobě ( malorozměrné díly) ) , pryskyřici a tužidlo přelévám do litrových manipulačných lahví a dávkuji(objemově) plastovými stříkačkami.
Na fotkách je vidět stříkačky ,které plní funkci uzávěrů v provrtaných víčkach různých manipulačních a skladovacích nádob a ukázky způsobu natažení pryskyřice( barvy) do stříkačky.


Pryskyřici míchám v hladkých plastových kelímcích o objemu cca 100-200ml. Pokud vím ,že budu přidávat tixotropní přísady ,volím užší a vyšší kelímek. Směs je na dně kelímku (plnivo při míchání nelítá všude kolem ) a po rozmíchání se dá celkem slušně, pomocí hranaté dřevěné lišty, přemístit do manipulačního pytlíku.
Pro nezahuštěnou pryskyřici určenou k laminaci ,používam nižší kelímky . Menší výška kelímku usnadnuje sycení nanášecích válečků.

Pro uložení malých objemů tixotropních přísad do pryskyřice ( aerosil, mikrobalony, bavlna…) se mi osvědčili plastové uzavíratelné kyblíčky,nebo prázdné obaly od granulovaného čaje se šroubovacím uzáverem. Pracovní nářadí(štětce, válečky , nůžky…) skladuji a „automaticky“ zbavuji pryskyřice v uzavřených lahvích ,namočené v acetonu.

Vytvrzování(dosažení konečné pevnosti spoje)u většiny lepidel a laminačních pryskyřic probíhá při pokojové teplotě.
Doba vytvrzování bývá 24h – 7dnů. Zkrácení doby vytvrzování a zvýšení konečné mechanické pevnosti spojů (výrobků) lze dosáhnou řízenou temperací.
Na základě technických doporučení výrobce lze vhodně nastavit gradient růstu teploty v čase, její výdrž na doporučeném maximu a následný pozvolný pokles …
Např.ve výrobě ULL se k tomuto účelu využívají „temperovny“ (vyhřívané místnosti), ve kterých je teplota měřená několika vhodně rozmístěnými čidly a temperačný proces řízený pomocí PC.

V modelářské praxi se jako „temperační pece“ využívají různé izolované skříně,vybavené teplovzdušným ventilátorem ,ovládaným teplotným čidlem, umožnujícím nastavení vhodné maximální a minimální teploty.
Temperační pec je možné doplnit i zařízením pro sledování,řízení a záznam teploty v čase,nutné to však není,pokud danou činnost zvládne obsluhující modelář osobně.
Pozn. sálavý zdroj tepla se pro daný účel nehodí, je nutno zabezpačit cirkulaci teplého vzduchu v peci,což teplovzdušný ventilátor zváda celkem dobře.