Je celkem přirozené ,že létání s rychlými a těžkými modely vyžaduje značnou soustředěnost a  notnou dávku pilotního umění. Přistání  s takovým  těžším Jet  modelem  je celkem adrenalinová záležitost a občas i přes veškerou snahu pilota  se nepovede tak,jak má… . Následující řádky  popisují  a fotky   ilustruji, že za určitých podmínek lze  slušně opravit   i značně poškozené kompozitové křídlo takového “rychého šípu“   . 

Pozn. k přeražení náběžné hrany,potahu i hlavního nosníku křídla  došlo střetem modelu s pevnou překážkou  při dojezdu modelu po dráze  po relativně normálním přistání.

 Po prvotním ohledání poškození  jsem odstranil všechny rozdrcené části potahu a upravil styčné plochy (obr.1).

Po kontrole základní geometrie křídla jsem  vlepil  vylomenou část kořenového žebra  (obr.2) a  provedl opravu hlavního nosníku.  Chybějící část stojiny byla  nahrazena vložkou z topolové překližky (obr.3) . Pro snadnější usazování je vložka přeplátovaná kouskem 2mm balsy s léty podélně.

Původní,poškozené  uhlíkové pásnice  jsem zbrousil do úkosu a  nastavil uhlíkovými proužky ( obr.4) . Proužky jsem uříznul  z vákuované 1,5mm tlusté  desky. Deska je  složená ze dvou  vnějších  vrstev klasické uhlíkové tkaniny   s mezivrstvou  jednosměrné rovingové  uhlíkové  tkaniny  navrstvené na uvedenou  tloušťku.  Dlouhé praskliny v potahu jsem stabilizoval řídkým kyanoakrlátovým lepidlem, lehce obrousil  vnitřní stranu potahu  a zevnitř  přeplátoval dvěma  proužky  skelné tkaniny 50 g/m2. Z důvodu stabilizace propadlého potahu jsem do kritických míst vlepil několik rozpěrných technologických stojin. Po slícovaní obvodu původního  potahu s doplňkovými balsovými pláty,jsem na okrajích vytvořil lemy,usnadňujíc  usazení záplat.( obr.5).

K opravovanému křídlu nebyla žádná dokumentace, tak jsem  profilování chybějící náběžné hrany odvodil ze stávajících zbytků  kořene a konce křídla. Pomocítenkého provázku, napnutého v ose náběžné hrany  jsem usadil pomocné překližkové žebro, které posloužilo jako šablona pro vyříznutí  polystyrénového jádra (obr.6). Zhruba oříznutý polystyrénový hranol jsem po slícování se zbytkem křídla přilepil 5minutovým epoxidem a pomocí odporové pily zaříznul do požadovaného tvaru (obr.7) . Špendlíky  zapíchnuté v ose náběžné hrany posloužili jako doraz proti sklouznutí  odporového drátu (obr.8). Polystyrénovou výplň jsem orámoval balsovou náběžnou  lištou a následovalo obroušení  pomocí delších hliníkových profilů, polepených brusným papírem. Současně jsem z horní vrstvy  poškozeného potahu obrousil i původní barvu až na tkaninu (obr.9).

 Obroušená a prachu zbavené místa jsem postupně olaminoval. Na  původní potah  v opravovaných místech jsem položil tři , rozměrově odstupňované vrstvy skelné tkaniny  50g/m2. Vlákna tkaniny  jsou orientované pod 45st.vůči  odtokové hraně křídla.  Náběžnou část křídla s mírným přesahem za hlavní nosník křídla , uzavírají  4 vrstvy tkaniny 80g/m2,  zakryté pruhem  30g/m2 ( vlákna všech pásů  pod 45st vůči náběžné hraně) .

 Položení nasycených proužků strhávací tkaniny po obvodu zabezpečí relativně plynulý přechod mezi  opravovaným místem a  neporušeným potahem. Po vytemperování ( 50st C/ 15h)  a  vytvrzení laminační pryskyřice ( L 285 + tužidlo T 287)  jsem strhávací tkaninu odstranil (obr10) a vybrousil všechny hrubé nerovnosti (obr.11) Na  opravený povrch jsem nanesl vyrovnávací vrstvu jemného stěrkového polyesterového tmelu C4R (obr.12,13).

 Po hrubém suchém srovnávacím  přebroušení,následovalo  broušení pod vodou ,brusným papírem 400. Pokračoval jsem,odstraněním původní červené barvy z celého křídla a  dotmelením drobných nerovností,čímž jsem  připravil opravený povrch pod barevně vyrovnávací bílý polyuretanový  plnič ( obr14,15).

Pozn.stručný postup  odstraňování barvy :  křídlo jsem pokryl papírovými ubrousky , polil acetonem a na cca 5min zabalil do igelitu.   Nabobtnalou barvu  lze pak lehce odstranit  setřením rukou ( při práci je nutné používat latexové rukavice a větrat). Uvedený postup je podrobněji popsán v RCm 8/2011

Plničem nastříkané opravené části jsem opět lehce přebrousil pod vodou, brusným papírem  800 a původní gelcoat na povrchu  křídla „poškrábal“  korundovým rounem.Naruší se tím zoxidovná  povrchová vrstva barvy,což zlepší vzájemnou vazbu mezi novou a původní barvou.

 Na spodní straně jsem vrchní bílou barvou ( bez použití masky) stříkl  úsek bílého klínu . Po vytvrzení barvy  a zakrytí maskou (obr.16) , dostalo křídlo finální nástřik vrchní červenou barvou.

Používám  matné dvousložkové polyuretanové barvy Sayerlack. Důvodem je nižší cena  a  a  vyšší pružnost  v porovnání s akrylátovými  dvousložkovými autolaky (není nutné používat změkčovadla…)

A jsme ve finále tj. následuje přebroušení rozhraní mezi barvami  a  obroušení celého povrchu pod vodou brusným papírem1500 .  Finální lesk získalo křídlo přeleštěním  brusnou pastou 4CR, pomocí molitanového kotoučku , upnutého ve vrtačce.

Pozn. popis  provádění  konečné povrchové úpravy byl publikován v RCm 9/2011 a RCm 10/2011  

Výsledkem je křídlo, bezproblémově použitelné v dalším letovém provozu (obr.17.18). 

 Pihou na kráse je absence imitace paneláže a nýtování na opravovaných místech .Obnovení této ,pro let nepodstatné parády, by však posunulo opravu do trochu  jiné cenové relace.  

 

Ing. Peter Kapuscinský, VEKAmodel