Vážení přátelé, modeláři !
Kdysi jsem létal závodně volné modely a rekreačně R/C modely. V roce 1985 jsem absolvoval první soutěž s upoutaným akrobatickým modelem a zůstalo mi to dodnes. V bývalém zaměstnání jsem se kromě obsluhy, řízení provozu a oprav bojových letounů věnoval vývoji bezpilotních prostředků, včetně létání s nimi. V současné době vyrábím kompozitové R/C a upoutané modely. Na závodění nějak přestává být čas.Přesto však i dnes nejraději sáhnu po řídící rukojeti akrobatického upoutaného modelu kategorie F2B . Prostě mi to nějak zůstalo a pořád mě to baví. Na loňské výstavě Model-Hobby mi jeden postarší pán položil otázku: „Pane Kapuscinský, proč ztrácíte čas s upoutanými modely, to se ještě pořád lítá na drátech?“. Nebyl sám. Mnozí návštěvníci výstavy se podivovali nad tím, že i v dnešní době R/C modelů se upoutané modely pořád staví. Proto bych chtěl v rozsahu svých znalostí a zkušeností, podat nějakou zhuštěnou informací o této, pro mnohé mladé modeláře, neznámé kategorii modelů. Pamětníci a problematiky znalí ať mi prominou moji „spisovatelskou“ odvahu.
Specifikum upoutaných modelů
Upoutaný model se od volných a R/C modelů odlišuje především svým letem po pomyslné polokouli, jejíž poloměr je dán délkou řídících lanek. Model by měl opravdu létat po polokouli, ne, jak se mnozí mylně domnívají, pouze po vodorovné kružnici. Uprostřed letového kruhu s rukojetí v ruce můžete zažít něco podobného, jako pilot skutečného letadla, letícího v malé výšce.Vaše vizuální vjemy umocňuje přímý kontakt s modelem. Přes ovládací rukojeť pociťujete odezvu modelu na vaše řídící zásahy nebo na vnější vlivy např. turbulence ,vítr… Člověk stojící uprostřed letového kruhu, musí být schopen s předstihem reagovat a včas předvídat co se stane když… ,moc času na rozmyšlenou „kam s rukou“ nemá. Model se obvykle pohybuje opravdu svižně , hlavně směrem k zemi a výšky není nazbyt. Někdy je problém vůbec ustát celý let a někdy je potřeba rychle ustoupit správným směrem a napnout řídící lanka – tah v lankách je pro ovladatelnost modelu rozhodující. Obecně lze říct ,že v závislosti na zvolené kategorii, můžou být upoutané modely celkem dobře adrenalinová záležitost,nebo prostředek pro relaxování a zábavu při poměrně nízkých pořizovacích a provozních nákladech.
Kategorie upoutaných modelů
Definici upoutaného modelu a rozdělení do jednotlivých kategorií (F2A, F2B, F2C, F2D, F2E, F4B, SUM, UŠ, Rodeo 2, Rodeo 2,5) najdete ve Sportovním řádu FAI pro letecké modeláře a Sportovním řádu ČR pro letecké modeláře. Pro rychlý start uvedu několik mých pohledů na výše uvedené oficiální kategorie U-modelů s poznámkou-“není nutno být zaškatulkován, když něco dělám pro zábavu“ ! Konstrukce a koncepce modelů je obvykle podřízená soutěžním požadavkům. Snaha dosahovat co nejlepší soutěžní výsledky „vytvarovala speciální“, letadlu již nepodobné rychlostní F2A a týmové F2C modely. Modely pro modelářský souboj F2D, F2E ( Combat ) jsou velmi létavé, obratné a značně odolné vůči poškození. Akrobatické modely F2B, jsou kompromisní konstrukce z důvodu požadované maximální obratnosti a stability současně. Kategorie maket F4B by měla v sobě slučovat požadavek tvarové shodnosti a přesnosti se vzorem, a realismus letu. Pro začínající modeláře jsou určeny modely kategorie UŠ tj.modely stavebně jednoduché a dobře létající. Dobrý model vzlétne, letí a přistane téměř sám, s minimálními zásahy pilota do řízení. Ne všechny konstrukce však tuto podmínku splňují. Modely kategorie SUM (sportovní upoutané makety) mají v sobě spojit jednoduchost konstrukce, dobré letové vlastnosti a podobnost s vybraným vzorem při pohledu zboku a shora. Z mého pohledu, celkem vhodná kategorie pro všechny tj. konstruktéry, piloty, mladé i staré. Kategorie Rodeo (rychlostní modely) vznikla v 90tých letech minulého století, jako nostalgická vzpomínka na počátky upoutaných modelů (poválečná léta). Tvůrce pravidel a duchovní otec myšlenky „znovuvzkříšení“ U-modelů u nás, pan Milan Vydra již není mezi námi, ale nastartoval proces obnovy létání s upoutanými modely v Čechách. Skutečně, v posledních letech se nám povedlo vytvořit partu mladých modelářů, která nám starším začíná pěkně šlapat na paty a to je dobře ..
Jak se naučit létat s upoutanými modely?
Není to moc náročné pokud máte možnost využít pomoc zkušených modelářů , kteří s upoutanými modely létají. Prostě najít si dobrého učitele, trenéra, kamaráda. Také z hlediska bezpečnosti provozu je vhodné s upoutanými modely létat minimálně ve dvou lidech. Další možnost je, načerpat z dostupných pramenů maximum informací, vybavit se trpělivostí a vyzkoušet to sám. V současných modelářských časopisech nenaleznete prakticky žádné informace o upoutaných modelech. Proto, kdo má možnost, může si přečíst články ve starších číslech časopisu MODELÁŘ…….Mnoho informací získáte na Internetu po otevření….Pro začátek je možné využít také plánky vydané časopisy Modelář,R/C revue, Model- Hobby magazín. Jiným řešením je pořídit si stavebnici nebo zakoupit hotový model. Dobrá stavebnice kromě návodu k montáži obvykle obsahuje také pokyny k létání s modelem. Ideálním řešením je využití všech výše uvedených možností,nebo číst dál.
Princip řízení a způsob ovládání upoutaného modelu .
Stručně řečeno ,model určité hmotnosti ,letící po obvodě kruhu určitou rychlostí odstředivou silou napíná řídící lanka .Ty jsou ukotvené na straně modelu k hlavnímu řídicímu vahadlu (obvykle ve tvaru písmene T) a na straně pilota k řídící rukojeti (obvykle tvar písmene U).. Tímto vzájemným propojením je možné převést pohyb ruky pilota na pohyb řídícího výškového kormidla modelu a jím řídit let modelu (kromě kormidel je možné ovládat např: otáčky motoru vztlakové klapky,podvozky a jiné technické funkce). Většina modelářů používá „přirozený“ způsob řízení tj. řídící rukojeť berou do ruky tak ,že lanko pro natažení výškového kormidla je nahoře a zvednutím paže uvedou model do stoupavého letu. Dobře navržený a seřízený model ve vodorovném ustáleném letu prakticky nepotřebuje řídit. Vysvětlení je ve stabilizujícím účinku řídící soustavy která se chová jako paralerogram.Za předpokladu ,že neměníme polohu řídící rukojeti, změna polohy modelu způsobená například turbulencí, způsobí změnu polohy řídícího kormidla ve smyslu vracení modelu do původní polohy. To znamená,že odezvou na stoupání modelu je samostatné potlačení výškového kormidla a opačně.. Dobrá řiditelnost upoutaného modelu ve všech letových polohách a při různých rychlostech letu je podmíněna dostatečným a stálým tahem v řídicích lankách. Tento požadavek se snažíme řešit vhodnou kombinací konstrukce modelu ,pohonné jednotky, řídících lanek přiměřené délky a průměru a jejich správným vyvedením z modelu. Vliv jednotlivých položek se pokusím objasnit později.
První lety s upoutaným modelem .
První start s upoutaným modelem může vyvolat u modeláře -pilota nováčka smíšené pocity, nebo přímo strach (co když to rozbiju?).Tyhle obavy jsou opodstatněné ,ale ještě důležitější je poctivá příprava ke každému startu. S jistotou můžu říct ,že naučit se dobře ovládat upoutaný model prvním startem, je nereálné. Okamžikem startu totiž dochází k tak rychlému sledu událostí ,že na přemýšlení co s rukama není čas. Za předpokladu dodržení určitých zásad a zachování „chladné hlavy“ lze však odlétat i první starty bez poškození modelu.
Tvrdím, že tajemství perfektní pilotáže je především v poctivém tréninku a stovkách startů za každého počasí. V průběhu tohoto procesu modelář v sobě upevňuje řadu návyků a reflexů což mu pak usnadňuje řešení mnohých neobvyklých situací které v průběhu létáni můžou vzniknout. Když trénink tak efektivní. Kromě stanovení a teoretického pochopení úkolů které chceme zvládnout je potřené mít vhodný model a v ideálním případě někoho kdo to opravdu umí a je ochoten spolupracovat při výuce.
Vycházím z předpokladu ,že již vlastníte vhodný model a nutné vybavení k jeho provozu zbývá tedy jen zkusit první start. Než odjedete na letiště nebo jinou vhodnou letovou plochu ,v klidu domova si vše zkontrolujte a prověřte. Při odchodu, kromě bedny s nářadím ,palivem, rukojetí, lanky a vrtulemi, sebou vezměte taky model( opravdu jsou modeláři kteří přijedou na letiště pouze s provozní bednou nebo pouze s modelem -spěch, nervozita, no prostě se stalo se…). A nezapomeňte,pokud máte v modelu motor se žhavící svíčkou, je moc dobré mít sebou také dostatečně nabitý žhavící akumulátor. Plochu pro první lety vyberte otevřenou,prostou překážek a podle možnosti zabezpečenou proti vstupu nepovolaných osob. Bezpečnost a klid jsou moc důležité faktory pro psychický klid budoucího pilota. Otevřené prostranství a stálý vítr 1-2 m/s jsou ideální podmínky pro první seznámení s letovými vlastnostmi vašeho modelu.